MAUGLÍHO KRONIKA - 5. PŘÍBĚH - KOTIK

(MK str.33-38)

S bratrem Kotikem se dostáváme do úplně jiného, ale neméně zajímavého a poučného prostředí: do krajiny věčného sněhu a ledu na Novastošnu. Kotik se nám představuje jako vyjímečný bílý lachtan, jehož posláním je zachránit lachtaní líhně od surového vybíjení lidmi. Prožíváme s ním cesty hledání nových líhní, jeho nezdary a nakonec jeho vítězství nad davovou leností a neschopností něco změnit. Opět krásný obraz lidských vlastností.
Avšak tento příběh se poněkud vyjímá běžnému rámci Knihy džunglí. Je nám zde nastíněn kladný hrdina, který má mnoho předpokladů, jemuž odpočátku držíme pěsti, aby dokázal to, co nedokázal nikdo jiný. Prožíváme s ním jeho mládí (sami mladí) snahu obrátit staré věci se kterými se „staří“ už dávno smířili a jsou lenošní cokoli dělat. Příběh má tedy neobyčejnou dynamiku a je nám a vlčatům velmi blízký. Krásný je zde vztah Kotik - matka.
Příběh je tedy velmi nabitý a zde jsou jen úlomky z toho, co nás napadlo. Vždy se odkazujeme na úryvek textu z příběhu - psán kurzívou.

Vyprávění 1: „Ani se tomu nechce věřit, ale daleko na severu žil jeden malý lachtánek a ten se jmenoval Kotik ...“ Zde je vhodné rozdělit role mezi vlčata a zahrát si na život v moři (odkaz: „To je domovem...“). Vše se odehrává ve stavu bez tíže, potichu, jen nad vodou je možno pokřikovat a plácat sebou.

Vyprávění 2: Jeho otec byl velký, mohutný tuleň, říkali mu Pirát. A velcí tuleni vždy mezi sebou bojovali o místo, kde založí svou rodinu. A nebyly to souboje ledajaké .... (Lachtaní otcové...)

Úkol 1: Hra Lachtaní souboj; Dvě vlčata si stoupnou do pole s dvěma hranicemi vzdálenými cca 3 m od sebe. Stojí proti sobě, ruce mají za zády, předkloní se, zapřou se vždy hlavou o pravé rameno protihráče a účelem je vytlačit protivníka (lachtana) ven za čáru

Vyprávění 3: Vztah matky a otce ke Kotikovi - lachtaní rodinka; zahrát si scénku: lachtaní rodinka, maminka zpívá ukolébavku, tatínek je drsný lachtan (prrrázdné mušle...). Zazpívat s kytarou: Jedna lachtaní rodina (J. Nohavica)

Vyprávění 4: Jaký byl vztah Kotika a maminky? Měli se rádi, Kotik mamince každý den večer usínal na bříšku a každý den ji jako my vlčáci sliboval: „Já už nebudu zlobit, budu hodný“ a stejně jako my to každý den kazil. Ale víte co? On se snažil být každý den lepší, a víte, že se mu to dařilo! A my si dneska na schůzce zkusíme zahrát na Kotika. Scházíme se, abychom se něco nového naučili - zákon, něco si zahráli a abychom nebyli jako ty trubky, kterých, když se ve škole zeptáte, co budou odpoledne dělat, tak jen znuděně mávnou ploutví: „Jó, budu koukat na televizi, je tam Beverly.“ Zatímco my si tady můžeme povídat o lachtánkovi Kotikovi a prožívat jeho dobrodružství. Víte, že si lachtánci taky hráli lachtaní hry. A my si jednu teď zahrajeme, například na potápění. (Kotik vyrůstal...)

Úkol 2: Hra zadržení dechu. Vlčata si stoupnou do dvou řad naproti sobě, chytnou se za ruce a udělají tzv. zlatou bránu. Jeden se na konci vždy pustí, hlasitě se nadechne, předvede, že skáče z útesu do vody a tunelem - bránou proplouvá na její druhý konec, kde se zařazuje.

Vyprávění 4: (I ostatní lachtaní matky...) - dramatika lachtaní školka.

Vyprávění 5(s): (Matka Kotikovi říkávala...) - zravověda a zdraví ze stezky (jen se mi neválej ... - čistota, zuby, nehty..)

Vyprávění 6(s,v): (Zpočátku ještě mladí lachtánci neumějí plavat...) - vodácké doplňky ve stezce, vlček plavec, plavčík

Vyprávění 7: (občas je proháněla zabijácká plískavice...)

Úkol 3: Hra plískavice - honička, ten kdo je plískavice určí cíl, koho bude honit a chytá pouze jeho. Ostatní lachtánci ho mohou zachránit tím, že se sami nechají honit a to tak, že některý z nich proběhne mezi honěným a honícím a zakřičí lachtan ..... (a své jméno). Od té chvíle je honěn on. Takto se všichni neustále střídají. Podporuje to kamarádství a vzájemnou pomoc. Je možné určit plískavice dvě.

Vyprávění 8: (Napřesrok ..., proto se musíš naučit chytat ryby)

Úkol 4: Hra - hon za potravou; určí se území oraničené dvěma rovnoběžnými čarami cca 3 m od sebe a dvěma rovnoběžkami cca 6 m od sebe - tj. obdélník. Uvniř stojí dvě vlčata - lovci. Ostatní vlčata - lachtani jsou shromážděni za jedním koncem obdélníka (za kratší stranou), za druhou kratší stranou je hromada šátků - masa (na každé vlče 1 šátek). Účelem je proběhnout mezi lovci mezi delšími stranami obdélníka (stěnami) za druhou čáru, sebrat maso a vrátit se. Lachtani útočí všichni naráz. Vítězí ti, kdo jsou dříve hotovi - buď, že zbyl alespoň jeden lachtan a má na své straně všechno maso, nebo vítězí lovci, pokud vybili všechny lachtany. Obměna - rybářů je více, stojí na místě a točí rukama - úkolem ostatních je prokličkovat mezi nimi.
Hra - lachtánci a mroži; obdoba vlajkovky, vlčata se rozdělí do dvou družstev, herní území je rozděleno cestou nebo jinou linií, na obě dvě strany od cesty jsou herní území ve tvaru čtverce cca 20x20 m, každá skupina má své území a v něm někde dál od cesty viditelné šátky (ryby) a jedno místo je vězení. Každá skupina (tj. jednotlivci) se snaží pronikat na cizí území, ukrást co nejvíce ryb a vrátit se zpět a obohatit své zásoby. Pokud je však útočník v nepřátelském území chycen jde do nepřátelského vězení. Odtud může být vysvobozen pouze tehdy, pokud se z jeho území sem někdo dostane (aniž by byl sám chycen) plácne chyceného a musí se dostat oba zpět aniž je zase někdo chytne. Vyhrává to družstvo, které má na svém území všechny ryby.

Vyprávění 9: (Matka učila Kotika vše důležité, aby z něj byl správný lachtan). - motivace pro stezku - chci se stát správným vlčetem a proto se musím hodně od starších učit.

Vyprávění 10(s): (Jednoho dne však jejich hry přerušili lidé...) Je možné vyprávět o lidské surovosti na zvířatech, jak se bílý lachtan zařekne, že pro ostatní najde místo bez lidí. Plave za mořským čarodějem - je k němu uctivý, jak se na správně vychovaného lachtana sluší, a byl také u starého lachtana. A bylo to tam jako u nás ve smečce, vždyť si taky rádi pomáháme. On totiž, ještě než k moudrému lachtanovi připlaval, tak mu nalovil plno ryb, vždyť starý lachtan už sám lovit nemohl. Stejně tak, jako my chodíme o vánocích dávat dárky a pomoci starým lidem, co už nikoho nemají. Stezka - Lidé zabíjejí mladé lachtany - obrana proti zlým lidem - nacvičit viz: texty Petry Šamšulové - nebezpečí doma, nebezpečí na ulici. (Půjdu za nimi, ..., Nemluv a neohlížej se...)

Úkol 5: Hra - muži z jatek jsou sledováni Kotikem, vůdce jde vepředu po cestě lesem, vlčata jdou za ním, vůdce se může kdykoli otočit, ale nesmí nikoho spatřit.

Vyprávění 11: (Přemlouvali ho, aby toho nechal ...) - Kotik byl vytrvalý, stejně jako my jsme vytrvalí: ve škole, doma pomáháme denně mamince a tatínkovi, každý den si vybarvíme alespoň jeden dobrý skutek. (Starý lachtan mu řekl...) - vlče se nikdy nepoddá samo sobě, vlče se vždy poddá starému vlku. (Stalo se, že připlul k ostrovu a uviděl.. Byly to ochechule.) - rukodělné aktivity.

Úkol 6: Rukoděly - výroba co nejstrašnější ochechule - barevné papíry nebo hlína nebo vyřezat apod.

Vyprávění 12: (Tunel byl velice dlouhý...) viz. úkol 2, obměna: cesta důvěry se zavázanýma očima tunelem. (Když se vynořil z vody, uviděl něco, co ho rozveselilo.) - rukodělné aktivity.

Úkol 7: nakreslete něco, co se vám v poslední době líbilo, co vás rozveselilo, potěšilo.

Vyprávění 13: (Přece jenom ochechule nejsou tak hloupé...) - nesuďme lidi podle prvního pohledu (Důkladně si ještě jednou vše prohlédl, aby mohl...)

Úkol 8: Hra - co se změnilo v klubovně - jedno vlče se pořádně rozhlédne po klubovně, potom jde na chvíli za dveře. Mezi tím někdo něco změní (oddělá vázu, vlčata si přesednou). Hádající se pak vrací a hádá, co se změnilo. Obměna: vlčata jdou všichni za dveře a mění vůdce, nebo do vlaku: - dvojice, kdy každá sedí proti sobě. Jeden si druhého pořádně prohlédne, potom zavře oči a ten si něco změní na kroji - za jak dlouho to první uhádne.

Úkol 9: jaký byl lachtan Kotik? - odhodlaný a statečný. Ten, který se nebál jít za ideálem. Musel jít po malých schůdečkách, stejně jako my vlčata ve stezce. On měl tu nevýhodu, že byl sám. My jsme vlčata a je nás hodně a stejně jako Kotik jdeme za jedním cílem nejvyšší Pravdou a Láskou, jak slibujeme - vytvořit dramatizací jednotlivé vlastnosti Kotika (Bílý lachtan nás naučil nezavírat oči...)

Úkol 10: Cesta s Ochechulemi – Šestka se rozdělí na poloviny. Jedné půlce se zavážou oči a nastaví ruce. Druhá polovina by je vodila po určité dráze na čas. Pak se vystřídají. (ruce se jen dotýkají, nedrží se). Před trasou se domluví znaky. Např. nadzvednutí ruky = zvednout nohu. Klesnutí = dřep, …..

Úkol 11: Mauglího pohled – Žádné zvíře nevydrží Mauglího pohled. 2 hráči si stoupnou proti sobě a hledí si do očí. Zároveň však si mou připravit sněhové koule a házet je po sobě. Prohrává ten kdo uhne pohledem.

Úkol 12: Cesta na ostrov ráje – Kotik se domlouvá s ochechulemi – pantomima – pantomimicky se domluvit s ochechulí na dohodnutém tématu. Sochař – vždy dvě vlčata – jedno se stalo modelínou a druhé sochařem, který vytváří jednu postavu z příběhu Kotik.

Další kapitola: 6.příběh - Vlk z Gubbia

Zpět na obsah